Náplní práce montéra okenních výplní je zhotovení a opravování různých druhů okenních výplní, a to od návrhu pracovních postupů přes výpočet a přípravu materiálů pro okenní výplně, přípravu podkladu pro zhotovení okenních výplní, provedení detailů a správných návazností na ostatní konstrukce až po konečnou úpravu a kvalitativní kontrolu provedených prací.
Vzduchotěsnost je jeden z hlavních parametrů obálky budovy, jejíž nedílnou součástí jsou okenní výplně, lze na ně nahlížet i jako na určité „narušení“ celistvosti obálky – stěn a střech – které si žádá o to větší pečlivost při jejich montáži a důraz na kvalitu provedení napojení na ostatní konstrukce (stěny a střechy).
Právě v napojení okenních výplní na ostatní konstrukce se může v případě nekvalitního provedení vytvářet význačné narušení vzduchotěsnosti obálky budovy, ale také hydroizolační funkce obálky. Napojení musí být také odolné vůči vlivům počasí – proměnlivé teploty a zejména déšť či jiné zdroje vody působící na prvky napojení.
Funkce vzduchotěsná a hydroizolační nejsou jediné funkce okenních výplní.
Stejně důležité jsou tepelně-izolační vlastnosti a propustnost světla a solárního záření. Okenní výplně jako součást obálky budovy nedosahují tepelně-izolačních parametrů běžných stěn a střech, nicméně i na ně jsou kladeny vysoké požadavky ohledně součinitele prostupu tepla.
V minulých letech byl parametr propustnosti slunečního záření „g“ často zanedbávaným parametrem na úkor součinitele prostupu tepla „U", nicméně v současné době nabývá na významnosti a lze předpokládat, že zejména v případě standardu budov s téměř nulovou spotřebou energie nebo vyšším energetickém standardu bude v nadcházejících letech kladen důraz na rovnováhu mezi tepelně-izolačními vlastnostmi okenních výplní a parametrem prostupu solárního záření.
